|
|
||||
|
Nové články Zpravodajství Kronika PORGská Ankety Rozhovory Výkřiky do tmy Knižní koutek Počítačové hry Praskající bubínky Literární patvary Křeče bránice Ostatní články Fotografie Downloady Freeware hry Programy Wallpapery Zajímavé odkazy Adresář e-mailů Redakce Echa Obsahy |
Anangaranga aneb Herna boha lásky
Tři smysly jsou podle starých Indů nezbytné k plnému a vyváženému životu člověka na tomto světě. Dharma, artha a káma. Dharma je vše, co patří k životu duchovnímu (slyšíme tam to slovo "karma"), artha vše, co představuje život materiální. Třetím životním smyslem je káma - rozkoš a smyslná láska. O všech psali Indové soustavná pojednání - šástry. Kámě byly věnovány tzv. kámašástry (podobnost s názvem nejslavnějšího pornografického díla světa rozhodně není náhodná). Anangaranga aneb Herna boha lásky je mladší, avšak téměř stejně proslulá indická učebnice lásky jako již několikrát zmíněná Kámasútra. Pochází z přelomu patnáctého a šestnáctého století, kdy v Evropě probíhala vrcholná renesance (uznávám, že srovnání kupříkladu s dílem F. Rabelaise by byl těžký oříšek) a její autor Kaljánamalla ji prý sepsal pro potěšení svého patrona Lád-Chána, syna místodržitele ve službách pathánského sultána. Anangaranga byla přeložena do mnoha jazyků. V evropských zemích do angličtiny, francouzštiny a němčiny již v 60. letech 19. století. Česky vyšla poprvé až roku 1992 v nakladatelství Mladá fronta. Na jejím začátku se praví: Rozkošné jsou chlípné hrátky Ženy dělí Kaljánamalla podle typů - a to je část, o kterou jsme vás prostě nemohli ochudit. Lotosový kvítek s očima nyvýma co kolouch, drobným nosíkem a obličejem, jež připomíná měsíc v úplňku, má půvabnou šíji a pěkná plná ňadra. Její poštěváček připomíná lotosový pestík, jenž právě vypučel, a šťáva, již roní, je obdařena vůní právě rozkvetlého lotosového květu.
Škeble je vzrůstu vyššího, většinou při těle. Ňadra má malá, leč pevná, silnější pás a dlouhé nohy. Slonice je tlustá, malá, černých vlasů. Má odulé rty, ohnutou šíj a pokožku mrtvolně bledou. Její šťáva páchne jako pot ze skrání divokých slonů v říji. Zajímavé, což? Věřím, že mnohá jste se v předchozím výčtu našla. A aby si i muži přišli na své, přinášíme též jejich typologii podle Anangarangy: S muži je potíž jiná, mezi nimi jsou totiž zajíc s pyjem dlouhým šesti prstů, býk vlastní pyj devítiprstový a hřebcův pyj je dlouhý dvanáct prstů. Leč ony jsou tři druhy červíčku, kteří se v pochvě živí ženskou krví. Jsou trojí, totiž malí, střední a velcí podle jejich mocnosti. A právě podle té působí v ženské pochvě slabé, střední nebo silné svrbění. A to neodstraní pyj, je-li malý, a proto ženy nepocítí slast z rozkoše při souloži jemné. Avšak pochva ženy je hebká a citlivá, tudíž ženy nepocítí slabost z rozkoše ani při souloži hrubé s nepříliš velkým pyjem. Když už víte, které zvíře či rostlinu si vyberete, přistupuje Kaljánamalla k akci. Tedy: způsoby líbání a - ano - polohy při souloži. Don´t try this at home, kids! Když milenec s mírným násilím přitiskne své rty na rty milenky, jež se na něj hněvá a tudíž ho nechce líbat, to je polibek nechtěný. Když milenka přimhouří oči a rukama zakryje oči milencovi a líbá ho šmejdíc mu jazykem mezi rty, to je polibek lízaný.
Když milenka svými rty obemkne rty milencovy a šmejdí mu po nich jazykem, milostně vrníc (skutečně - četbou knihy si procvičíte své oblíbené přechodníky… :-), to je polibek zvaný rtové objetí, jak praví dávní mudrci. Pokračujeme dál a narážíme na zajímavou poznámku týkající se kousání a škrábání: Milostné škrábání, jehož dovedně využívají prejíři honění v umění rozkoše, je pro rozdmýchání vášně v milované bytosti nesmírně důležité. Máloco může více rozvášnit správně chlípnou milenku… Autor dále pokračuje líčením rozmanitých popisů a návodů na téma "jak správně kousat a škrábat", my jej ale sledovat nebudeme a přesuneme se rovnou k tomu nejzajímavějšímu: polohám při samotné souloži. Když žena leží na zádech a muž jí sedí nebo klečí mezi stehny a ona ho jimi objímá a on se vpochví (to je slovo, co? :-), je to poloha prejířova. Když žena leží na zádech a rukama si drží nohy kolmo vzhůru a muž ji pevně drží za ňadra, jsou to nohy k nebesům. Když muž drží ženu zespoda za hýždě a souloží hrubě co Indrův hrom, je to boží dopuštění, to mají v oblibě zejména vilní prasáci. Když žena nadzdvihne nohy, muž se mezi ně vetře, pevně ji objímaje, je to blahost, také vilní prasáci. Když žena vloží jednu nohu muži na rameno a druhou nechá nataženou a muž se snaží jako divý, je to naštíplý bambus.
Avšak opře-li si nohy o mužovu hruď poněkud volněji a držíc si rukama kolena zevnitř roztahuje stehna, je to roznožka. To je sice hezké, říkáte si možná, ale má to jeden háček. Kde vzít onu milenku a jaká žena je pro tuto roli vhodná? I na to má Kaljánamalla odpověď, tak jen čtěte dál: Moudrý muž se vyvaruje mimomanželských (!) pletek s pannou, mniškou, chotí přítele i nepřítele, bláznivou, stařenou, těhotnou, neřestnou a - což je opravdu velmi zajímavé - také s nažloutlou a velmi snědou. Souloží však sexuální hrátky vilného boha Kámy zdaleka nekončí a Kaljánamalla má pro nás přichystáno ještě jedno překvapení. Tak napněte oči! Jestliže žena shledá, že muž je již znaven, převrátí ho pod sebe, a to buď podle úvahy nebo ze silné vášně, a pokračuje sama v milování po mužsku. Když muž leží na zádech a žena ho pevně objímá, vsunuvši si pyj do pochvy, a souloží zmítajíc pánví, je to bujná klisnička. Když muž leží na zádech a žena se k němu tiskne rozkročmo sedíc na bobku nebo klečíč a souloží zmítajíc pánví kolem dokola, je to vrtidlo. Zmítá-li se dopředu a dozadu, zcela zmámena rozkoší, je to šťouchadlo. Tak chlípná žena dosáhne slasti z rozkoše milováním po mužsku. Vydává rozličné milostné výkřiky a pazvuky a usmívá se jakoby duchem nepřítomna. Muži dovední a moudří, A protože nám na vás záleží a chceme, abyste byli také tak dovední a moudří a oblíbení, ať u žen, či u mužů (nepodsouvejte mi žádné perverzity, prosím), plánujeme založit na internetových stránkách Echa (ty najdete na adrese www.sweb.cz/ic-echo) sexuální poradnu, a to - bude-li zájem - i poněkud serióznější, nežli byla ta z Třídního výletu (viz Echo 8). Autorky: Lucie Vaňková, Kristina Pejčochová
|